Vyberte stránku

Nečekané setkání s praotcem hanáckého sportu J. F.

Lis 16, 2023 | Historie, Sport

Troufnu si hádat, můj lehce netrpělivý čtenáři, co se ti teď asi honí hlavou: „Kdo se skrývá za iniciálami J. F. a proč si o něm mám číst?“ Případně pokud ti jméno této zásadní osoby hanáckého sportu není neznámé, kladeš si možná otázku, co nového se o něm po více než 70 letech od jeho úmrtí můžeš dozvědět nového? Tak se vydej se mnou na krátký výlet do minulého věku a uvidíš sám.

Josef Friedl

Josef Friedl. Repro foto: kniha Století olomouckých skautů

Všechno začalo zazvoněním telefonu. Volal mi kamarád a amatérský historik Tom, který zná moji obsesi hanáckým sportem a jeho starými dokumenty, že pro mě něco má a že se staví. V průhledné složce mi donesl dva dokumenty z likvidované pozůstalosti olomouckého historika a geografa doc. Jindřicha Schulze – rukou popsaný list papíru a ročenku ČSS Olomouc z roku 1935. Nad ní jsem okamžitě zajásal, protože jsem ani netušil, že tento kdysi významný, ale dávno zapomenutý sportovní klub nějaké tiskoviny a ročenky vydával. O ČSS Olomouc si můžete více přečíst ze vzpomínek jeho hráče Lubomíra Novotného a v budoucnu k němu doufám vznikne i nějaký další text. Ročenku jsem si se zájmem přečetl a nadšený, že ji mám, ji uložil do skříně s přesvědčením, že na ni přijde řada, až se zbavím všech nejvíce palčivých témat, která se mi honí v hlavě. Ke druhému dokumentu jsem se vrátil náhodou až po několika měsících. Rukou psaný list je na první pohled dopis, ale čí a komu, to bylo těžké říct.

„Milý příteli,
slíbil jsem Ti, že Ti přinesu rukopis své knížky o sportu. Ale do Olomouce jsem se nedostal a v dohledné době sotva se tam dostanu. Tož ti sděluji, že knížka byla – po značných škrtech – přece jen povolena a že vyjde asi tento měsíc v nakladatelství B. Pištěláka v Brně. Ilustroval ji Sekora, který nakreslil 46 obrázků, vtipných a pěkných.

Pošlu vám pak výtisk, uchovej jej laskavě pro Sportovní společnost. Je v ní můj názor na tento sportovní útvar, kterému jsem ze svého sportovního působení dal nejvíc. Snad moje řádky někoho zabolí, ale je to můj opravdu poslední zásah do sportovního dění a bylo nutné, abych řekl svůj názor. Už proto, že knížka bude asi podkladem i do budoucna pro ty, kdož budou psát historii zejména (nečitelné slovo) sportu.“

Tož ti sděluji, že knížka byla – po značných škrtech – přece jen povolena a že vyjde asi tento měsíc

 

Dole je ještě uvedené datum 2. 8. 1944 a podpis, který je těžko čitelný, jak už to ostatně u podpisů bývá. Může to být Fuiu nebo Juiu či v podstatě cokoliv jiného. Ale důležité indicie z předchozích řádek můžeme vyčíst i tak: kniha o sportu měla vyjít v nakladatelství Pištěláka v Brně a ilustrovaná Sekorou. Stačí pár kliků a je jasné, že se se vší pravděpodobností jedná o knihu Kulatá velmoc s podtitulem Veselé sportovní vzpomínky a vážné připomínky sportovního novináře. Autor Karel Bořek, což je ovšem pseudonym, který použil Josef Friedl.

Při bližším ohledání je navíc patrné, že v levém horním rohu má dopisní papír vytlačená písmena JOS.FRIEDL a onen nečitelný podpis dole tedy není Fuiu ani Juiu, ale nepochybně Friedl.

 

Kulatá velmoc

Na knížku Kulatá velmoc můžete při troše štěstí ještě čas od času narazit v antikvariátu. Kresby Ondřeje Sekory se sportovní tematikou jsou snadno rozpoznatelné pro každého, kdo aspoň jednou listoval Ferdou Mravencem. Zajímavější je však v tomto případě textový obsah. Podává dobrý obrázek o osobnosti Josefa Friedla a především o našem sportu v první polovině 20. století. Ačkoliv byl pražský rodák (16. 9. 1888), svět sportu zásadně ovlivnil na Hané. V roce 1912 založil SK Olomouc, který byl až do svého zániku po 2. světové válce nejdůležitější sportovní organizací ve městě. Ještě předtím měl však také podíl na rozvoji sportu v Prostějově, který ve fotbale i hokeji patřil před 2. světovou válkou k nejlepším v zemi. Ví se, že s fotbalem tu začali před rokem 1903 studenti reálky pod vedením učitele Svozila, ne však už, jak se k němu dostali.

„Jako sekundánek jsem učil na školním hřišti v Prostějově s blahovolným souhlasem prof. Svozila hrát spolužáky neznámý tam football – vidíte, a teď Prostějov teď byl v lize! … Byl jsi to ty, který první mladým Prostějovanům vykládal, co je to gól, co je half, co je ofsajt!“ vzpomíná Josef Friedl v knize Kulatá velmoc na svá studentská léta na prostějovské reálce.

Jako hráč pomáhal fotbalu později i v SK Přerov a coby brankář strážil svatyni Moravy při prvním mezizemském utkání proti Čechám v dubnu 1912.

 

Zakladatel skautu i mnoho jiného

Krom toho jako redaktor založil sportovní rubriku v deníku Pozor. A v neděli 17. dubna 1919 po přednášce Antonína Benjamína Svojsíka v Národním domě založil v Olomouci skauting, který nedávno v plné síle oslavil stovku. Tento slavnostní okamžik se udál v klubovně SK Olomouc. A v roce 1922 byl spoluzakladatelem České sportovní společnosti Olomouc (ČSS), která zase vznikla v tehdejší skautské základně na pevnůstce zvané Salzerova reduta. O tom zase někdy příště. Každopádně onou Sportovní společností, kterou zmiňuje v dopise neznámému adresátovi, je se vší pravděpodobností ČSS Olomouc. A adresátem dopisu byl zřejmě dávný přítel z klubu.

Josef Friedl dokázal mnohokrát zdravě pobláznit své okolí pro dobrou myšlenku. Měl prsty i v založení České Amatérské Footballové Unie v roce 1923, která vznikla jako protiváha k nešvarům v české kopané, a měla na Moravě i díky Friedlovy zastání u řady klubů. Dvoukolejnost našich fotbalových organizací však vydržela jen několik let, než ve fotbale definitivně zvítězily peníze na prvním místě a Unie zanikla.

Na konec: 3. 7. jsem se oženil. Nebylo to už tak možné.

Ostatně ušlechtilé myšlenky kladoucí důraz na čestnost a fair play prostupují celým pedagogickým a funkcionářským působením Josefa Friedla. Ze stejných pohnutek neváhal opustit skautskou základnu v Salzerově redutě v okamžiku, kdy se mu zdálo, že se hoši příliš vzdálili skautským myšlenkám a není cesty, která by k nim dvousethlavou skupinu dokázala vrátit zpět. Raději oslovil malý okruh těch, kterým věřil a 26. listopadu 1921 s nimi založil nový oddíl Ostří hoši. Sídlil na zahradě mezi budovou soudu a Červeným kostelem na jednom z hlavních olomouckých bulvárů, který dnes známe jako třídu Svobody. Duch Ostrých hochů ostatně žije i po sto letech a myšlenky jeho zakladatele i okolnosti vzniku oddílu si dodnes připomínají v kronice.

S Olomoucí se Josef Friedl rozloučil v roce 1925. Odešel za prací do Brna, kde se ujal redakce Moravských listů, a později se víc věnoval politice. Do metropole Hané už se nevrátil.

 

Co ještě stálo v dopisu

Závěr rukou psaného dopisu se nese v osobní rovině a dává nahlédnout do úskalí života Josefa Friedla před koncem války.

„Na konec: 3. 7. jsem se oženil. Nebylo to už tak možné. Hospodyni mi vzali, 2 roky hospodařila dcera, která ke všemu je také nasazena a pracuje od půl osmé ráno do sedmi večer. Pak teprve vařila, uklízela atd. až do noci. V poslední době trpěla těžkým očním neduhem (zúžením cév), a to je jí teprve 21 let! Tak jsem se rychle rozhodl, a ani jsem nikomu sňatek neoznamoval.

To je asi všechno, co mohu o sobě napsat. Pozdravuj známé a buď zdráv. Tvůj …”

V létě roku 1944 táhlo Josefu Friedlovi na 56 let, péče nové ženy si však už příliš dlouho neužil. Zemřel v Praze 24. dubna roku 1948 a bylo mu 59 let.

 

Poznámka tužkou

Dole na stránce, vedle data 2.8.1944, je ještě tužkou připsaná poznámka Beethovenova 13, Praha 2, kterou tam doplnil nejspíš adresát dopisu. Když dnes budeme pátrat po této adrese, najdeme Beethovenovu ulici v Kunraticích, ale to jsme zabloudili, takže samá voda. V letech 1940-1945 nesla v Praze jméno Beethovenova dnešní ulice Opletalova, která odbočuje z Václavského náměstí v místě kontroverzního Květinového domu a sídlí na ní mimo jiné Divadlo Radka Brzobohatého. Číslo popisné 13 má rohový dům s hladkou fasádou, jen pár kroků od hlavního nádraží.

Až zase někdy půjdeš, můj příběhůchtivý čtenáři, v Praze na vlak, vezmi to tudy a vzpomeň na Josefa Friedla, který na Hanou přinesl sport i skaut.

Napsal: Miloslav Jančík

Dne: 16. 11. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Přečtěte si také…

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Sotva se v SK Olomouc vytvořilo hokejové mužstvo, přervala dějiny první světová válka a mladíci, kteří se s radostí proháněli na bruslích za pukem, museli vyměnit hokejky za pušky. Přesto se podařilo v olomouckém klubu za cenu velkého úsilí udržet sportovní činnost...

číst více
Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Úspěšný malíř, sportovec, olympionik a milovník rodné Hané. Když se zabýváme začátky hokeje v Olomouci, nelze vynechat, a především vyzdvihnout Františka Hoplíčka. Dokázal uspět ve dvou rozdílných oborech – výraznou stopu zanechal ve sportu, přitom pro mnohé byl...

číst více
Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Kdy a kde se v Olomouci objevil hokej? A kdo byli první rytíři s bruslemi, kteří na ledě zkřížili hole? Tehdy jsme byli ještě součástí Rakousko-Uherska a na Moravu pronikal nový sport jen pomalu a s obtížemi. Zatímco leckde jinde šlo o začátky pozvolné a nejprve se...

číst více