Vyberte stránku

Kronika ZS (13): Kobranov, Buckna a Zábrodský

Úno 12, 2024 | Historie, Kronika

Nabídka zážitků na nově otevřeném zimním stadionu v Olomouci byla v zimě 1948 opravdu přepestrá. Od zápasů lokálních týmů přes turnaj olomouckých vojenských posádek až po výpravná lední revue a zápasy s nejlepšími československými celky I. ČLTK Praha a LTC Praha s našimi největšími hvězdami.

V těch prvních týdnech se na olomouckém ledě vystřídaly desítky týmů. Mezi nimi třeba SK Holice, takže i tohle olomoucké předměstí mělo svého času svůj tým. V utkání s Těšeticemi prohrála 2:9 a pro vítězný vesnický celek to byla první zkušenost s olomouckým ledem, na němž pak psal zajímavou historii.

Odehrál se také vojenský hokejový turnaj olomouckých posádek, které si tak mohly vyzkoušet hřiště, jež by bez nich nejspíš vůbec nevzniklo. V tradičně vojenském městě se podařilo poskládat osm družstev, takže se utkávala Hanácká kasárna s Tabulovým vrchem, Vojenská nemocnice s Žižkovými kasárnami nebo posádkový tým Krále Václava III. se Štefánikovými kasárnami. V hledišti přihlížely stovky diváků z řad vojska a ve finále se utkala Hanácká kasárna a Vojenská nemocnice.

Pro koho vznikl stadion?

Všechny tyto zápasy spojovalo, že byly přípravné či přátelské. Prostějov už své ligové zápasy stihl odehrát, ale co nižší soutěže? Začátkem února zasedla sportovní komise Hanácké župy hokejové a rozhodla o zrušení celé župní sezony. Důvod? „Pro stálé nepříznivé počasí mužstva nemají možnost řádně se připraviti na soutěž. Dojížděti k treningu na zimní stadion v Olomouci je spojeno s velkými finančními náklady, které by byly zvláště pro menší kluby neúnosné.“ To je pochopitelné, ovšem zároveň to znamenalo, že záměr využít umělou ledovou plochu k rozvoji hokeje na celé Hané, se poměrně brzy ukázal jako bláhový.

V čem byl problém? Režie provozu stadionu byla samozřejmě vysoká a hradily ji při půjčení ledu kluby. Ty na ni ovšem neměly peníze a získat je mohly jen ze vstupného. Jenže malé oddíly a jejich zápasy přitáhly maximálně stovky diváků, a to na pokrytí nákladů nestačilo. Nechme mluvit čísla. Polemika otištěná ve Stráži lidu popisovala, že propůjčení stadionu na zápas ve všední den stálo 3500 korun, s dalšími náklady pořádajícího klubu to bylo o tisíc korun víc a k tomu náhrada cestovného soupeři. Tak právě SK Holice po zápase s Těšeticemi skončila v mínusu 1400 korun a další domluvený zápas s SK Olomouc ASO raději zrušila.

Je jasné, že Družstvo zimního stadionu nechtělo a ani nemohlo skončit v prvním roce provozu ve ztrátě. Naopak muselo ukázat, že vybudování stadionu a jeho rentabilita dávalo smysl. Jenže na druhou stranu podíly v družstvu upisovaly právě tyto malé kluby s vidinou, že na stadionu budou moci hrát a rozvíjet svou činnost. Zapeklitý problém. Vyřešit ho chtěla radnice, tedy přesněji Ústřední národní výbor, rozhodnutím uspořádat ještě před koncem sezony turnaj pro celky z Olomouce a okolí, kterých fungovalo minimálně osm. Tady by povinnost platit si pronájem ledu odpadla a zájem diváků by mohl být značný. K turnaji už však až do rozpuštění ledu nedošlo.

Přeci jen soutěžní zápas

Jinak to ovšem dopadlo v Hanácké župě hokejové, která se rozhodla zorganizovat turnaj pro kluby, které měly zájem o postup do divize. Přihlásily se čtyři – Křelov, Těšetice, Šternberk a Bedihošť. Ve finále si Těšetice poradily s Křelovem 10:5 (2:2, 5:0, 3:3, 600 diváků) a postoupily do dvojutkání župních mistrů s Ostravskou Slavií. Té však podlehly už v domácím utkání vysoko 1:15 (1:6, 0:6, 0:3) a sen o postupu do divize byl ten tam. Buď, jak buď, nakonec se však alespoň nějaké soutěžní zápasy na olomouckém ledě odehrály, na ty ligové v nejvyšší soutěži však došlo až další sezonu.

Hvězdy zářily na Hané

Tehdejší československé hvězdy se však v Olomouci postupně představily. Dnes 24. února se s výběrem Hané utkal I. ČLTK Praha a za hustého sněžení vyhrál jasně 7:2. Vladimír Kobranov vstřelil čtyři góly a aplaudovalo mu 4500 diváků. V sobotu 29. února se zimní stadion zaplnil zcela při představení vídeňské lední revue a podle přihlížejících předčila obě předchozí krasobruslařské podívané z brněnské i pražské produkce.

Další víkend hrála v Olomouci AC Sparta a v její sestavě nechyběl Mike Buckna, reprezentační trenér a vyslanec kanadského hokejového ráje v ČSR. Před zraky 4 tisíc diváků přispěl prvním gólem ke konečnému vítězství Pražanů 6:2. Za kombinovaný tým Hané se dvakrát trefil Bezděk.

Opravdovým vrcholem celé ledové sezony byl zápas LTC Praha na Hané, který se uskutečnil ve středu 17. března 1948 a sledovala ho rekordní návštěva 6 tisíc diváků. „Sjížděli se do Olomouce všemi dopravními prostředky. V ulicích v okolí zimního stadionu viděli jsme nákladní auta, autobusy, osobní auta a motocykly různých poznávacích značek i ze vzdálených severomoravských okresů. Velmi početná byla účast z Prostějova, Přerova a Šternberka,“ psala Stráž lidu.

Není proč se zájmu divit, LTC byl základnou reprezentace a přivezl čerstvě stříbrné olympioniky ze Svatého Mořice. Tedy útočníka Vladimíra Zábrodského, brankáře Bóžu Modrého, Konopáska, Bubníka a další. Výsledek tomu odpovídal. I když se Lolek Cetkovský & spol. v nových modrých dresech Hané snažili sebevíc, přesto prohráli vysoko 4:20. „Mužstvo LTC nezklamalo. Ti, kdož nám získali ve Sv. Mořici titul neporaženého mistra Evropy, předvedli v Olomouci bez zvláštní námahy ukázky dokonalého ledního hokeje. Jejich nedostižný způsob vedení touše, dokonalá souhra, přesná střelba a klamání potvrdilo, že mistrovský titul získali jistě zaslouženě. Inženýr Modrý v brance několikrát ukázal své umění,“ rozplýval se tisk. Zábrodský, Bubník a Stibor dali po čtyřech brankách, Konopásek se trefil třikrát.

Kolik bude stát dostavba?

Lepší vyvrcholení první sezony si zimní stadion v Olomouci nemohl přát a je zajímavé, že se tu od otevření 25. ledna až do rozpuštění ledu 28. března stihly představit všechny nejlepší kluby i jejich hvězdní hráči. Pro úplnost ještě připomeňme, že stadion byl stále v provizorním stavu. Ředitel stadionu Václav Morávek tehdy odhadoval nutné prostředky na dokončení mezi 6 a 8 miliony korun, přičemž dosavadní náklady na vybudování dosáhly přibližně 5,5 milionu korun. Plány na další úpravy byly velké, některé počítaly i s postavením chladírny vajec v sousedství stadionu, aby se nemusely vozit do dalekého Lanškrouna. Jak ovšem historie ukázala, nic takového se nestalo.

Napsal: Miloslav Jančík

Dne: 11. 02. 2024
Doba čtení: 6 minut

Přečtěte si také…

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Sotva se v SK Olomouc vytvořilo hokejové mužstvo, přervala dějiny první světová válka a mladíci, kteří se s radostí proháněli na bruslích za pukem, museli vyměnit hokejky za pušky. Přesto se podařilo v olomouckém klubu za cenu velkého úsilí udržet sportovní činnost...

číst více
Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Úspěšný malíř, sportovec, olympionik a milovník rodné Hané. Když se zabýváme začátky hokeje v Olomouci, nelze vynechat, a především vyzdvihnout Františka Hoplíčka. Dokázal uspět ve dvou rozdílných oborech – výraznou stopu zanechal ve sportu, přitom pro mnohé byl...

číst více
Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Kdy a kde se v Olomouci objevil hokej? A kdo byli první rytíři s bruslemi, kteří na ledě zkřížili hole? Tehdy jsme byli ještě součástí Rakousko-Uherska a na Moravu pronikal nový sport jen pomalu a s obtížemi. Zatímco leckde jinde šlo o začátky pozvolné a nejprve se...

číst více