Vyberte stránku

Kronika zimního stadionu (8.): Přidává se SK Prostějov

Pro 8, 2022 | Historie, Kronika

Neměli nic, jen bláznivý sen postavit umělou ledovou plochu v Olomouci. Ale i to našim předkům stačilo k tomu, aby se v opojení svobodou po skončení druhé světové války pustili do stavby zimního stadionu. Chtěli být první na Moravě a po Štvanici s Bratislavou také třetí v Československu. Peníze nahradili odvahou a v kritických chvílích jim pomohla i kupa štěstí.


Kladení trubek pro chladící směs do základové desky umělé ledové plochy. V pozadí budova turnhaly, dvoupatrové tělocvičny, která stojí v sousedství zimního stadionu dodnes.  
Reprofoto
: archiv Miloslava Jančíka

V průběhu zimy na přelomu let 1946 a 1947 se naplno projevil nedostatek financí v pokladně družstva Zimní stadion Olomouc. Brzy začalo být čím dál víc jasné, že ani další termín zprovoznění, který byl stanovený na únor, se nepodaří dodržet. Základní betonová plocha byla hotová jen přibližně ze čtyř pětin a venku vládl mráz. Na staveništi se nedělo nic.

Prostějov ožívá

Živo ale začalo být v nedalekém Prostějově. Ve finále Moravskoslezské divize, druhé nejvyšší soutěže, se utkali vítězové obou skupin, tedy SK Prostějov proti Královu Poli. Na čerstvě otevřeném stadionu Edvarda Beneše v Brně se sešlo osm tisíc diváků, kteří viděli strhující, avšak nedohranou bitvu. Za stavu 1:1 skóroval tři minuty před koncem hostující Marek, sudí ale branku neuznali a Prostějov odmítl pokračovat. Náhradní zápas na ledě Prostějova skončil také remízou 2:2, musel tak rozhodnout třetí duel na ostravském kluzišti. Ten vyhráli Hanáci 4:2 i díky výbornému výkonu předválečného reprezentanta Aloise Cetkovského. „Tak je liga opět v Prostějově. Teď by by bylo ještě třeba, aby měl i svůj zimní stadion. Najdou se v Prostějově obětavci z řad zdejšího průmyslu, kteří pomohou vybudovat tento stánek bruslařského sportu?“ zamýšlel se místní tisk.

Domluva o spolupráci

Hned druhý den se objevila zpráva referující o vzniku přípravné komise pro stavbu stadionu, který měl využít plánované budování mrazírny. Byl to podobný úmysl využít jedno strojní zařízení pro sport i uchování zeleniny, podobně jako se objevil před časem i v Olomouci. Aby záměr získal na vážnosti, byl za jednoho z jednatelů komise vybrán právě Lolek Cetkovský. Avšak ani tato jasně zářící hráčská hvězda a významná sportovní osobnost nedokázala rozdmýchat zájem a snahu zainteresovaných natolik, aby se na jaře 1947 přiblížili stavbě vlastního stadionu. A tak v pondělí 5. května 1947 dorazili na schůzi ústředního výboru SK Prostějov také zástupci Družstva zimního stadionu Olomouc a dojednali zapojení nejlepšího hokejového klubu v kraji do budování umělého kluziště v Olomouci.

Konec rybníkářské éry

Ač každý z jiného města (a později nesmiřitelní rivalové), bylo to tenkrát vítězství rozumu. Prostějovským muselo být jasné, že bez možnosti pravidelně a dlouhodobě trénovat, by už příště proti Královu Poli v baráži těžko uspěli. I další velká města Plzeň, Zlín a Pardubice hlásila zájem o brzké zahájení stavby umělých ledových ploch. Blížil se začátek éry, kdy uspět bez dlouhodobého tréninku na ledě jednoduše nepůjde. A hlavně uprostřed Hané při mírnější zimě neměli Prostějovští šanci domácí zápasy odehrát, přitom začátek nového ročníku nejvyšší soutěže už nebyl tak daleko.

Pro družstvo to byl vedle Hanácké župy hokejové druhý významný partner ochotný pomoci. V tomto případě náborem členů, dalšími akcemi pro získání peněz a také vlastní pracovní silou. Zde je také dobré si připomenout, že olomoucký stadion nevznikal ze zájmu žádného z místních hokejových oddílů, ale jednoduše z přesvědčení skupiny aktivních lidí, že by tu takové sportoviště mělo být. Například SK Olomouc ASO odehrál díky chladnému lednu a únoru bez potíží sezonu 1946/47 na svém hokejovém hřišti v areálu Androva stadionu, stejně jako další tehdejší oddíly. (Spartak Moravia, předchůdce současného HC Olomouc vznikl až v roce 1955 – pozn. aut.) V myšlence umělé ledové plochy se tedy nijak otevřeně neangažovali. I proto měla dohoda o spolupráci s SK Prostějov velký význam.

Problém s nedostatkem financí ale stále zůstával stejně palčivý.

Napsal: Miloslav Jančík

Dne: 20. 6. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Přečtěte si také…

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Sotva se v SK Olomouc vytvořilo hokejové mužstvo, přervala dějiny první světová válka a mladíci, kteří se s radostí proháněli na bruslích za pukem, museli vyměnit hokejky za pušky. Přesto se podařilo v olomouckém klubu za cenu velkého úsilí udržet sportovní činnost...

číst více
Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Úspěšný malíř, sportovec, olympionik a milovník rodné Hané. Když se zabýváme začátky hokeje v Olomouci, nelze vynechat, a především vyzdvihnout Františka Hoplíčka. Dokázal uspět ve dvou rozdílných oborech – výraznou stopu zanechal ve sportu, přitom pro mnohé byl...

číst více
Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Kdy a kde se v Olomouci objevil hokej? A kdo byli první rytíři s bruslemi, kteří na ledě zkřížili hole? Tehdy jsme byli ještě součástí Rakousko-Uherska a na Moravu pronikal nový sport jen pomalu a s obtížemi. Zatímco leckde jinde šlo o začátky pozvolné a nejprve se...

číst více