Vyberte stránku

Kronika zimního stadionu (2.): Kde se v Olomouci bruslilo

Říj 17, 2022 | Historie, Kronika

Neměli nic, jen bláznivý sen postavit umělou ledovou plochu v Olomouci. Ale i to našim předkům stačilo k tomu, aby se v opojení svobodou po skončení druhé světové války pustili do stavby zimního stadionu. Chtěli být první na Moravě a po Štvanici s Bratislavou také třetí v Československu. Peníze nahradili odvahou a v kritických chvílích jim pomohla i kupa štěstí.

Turnhalle v Olomouci.
Reprofoto: Krok

Upisované vklady ve vázané měně utěšeně přibývaly na účtu Družstva zimního stadionu Olomouc a na konci jara 1946 už přesáhly jeden a půl milionu korun. Bylo však potřeba vybrat vhodné místo pro stavbu. Na některém ze zavedených kluzišť, kam si Olomoučané zvykli chodívat bruslit či vybrat úplně nový pozemek? Ve hře bylo více možností, nejdříve však pohlédněme o kousek zpět.

S bruslemi na velodrom

Historie olomouckých kluzišť je bohatá a pokusit se o jejich přesný a úplný výčet je úkol hodný pečlivého historika. A možná ani toho ne, vždyť různé plácky, které se v zimě stříkaly vodou v průběhu let vznikaly a za čas zase bez povšimnutí mizely. Připomeňme si tedy alespoň některé z nich.

Koncem 19. století vznikly ve městě první sportovní kluby (více v samostatném článku) – Erste Olmützer Radfahrerklub (1886) a jeho český protějšek Klub českých velocipedistů (1890). Oba spolky si vybudovaly vlastní zázemí, v tomto případě cyklistické dráhy čili velodromy, které ovšem za zimních měsíců fungovaly jako veřejná kluziště. To české vzniklo v roce 1895 nedaleko hlavního nádraží, přibližně v místech dnešního supermarketu Albert. Německé otvíralo o dva roky později na konci Šantovy ulice.

Pro českou část Olomouce se jednalo o důležité místo nejen pro sport a zábavu, ale také k vlasteneckým projevům vůči nijak přátelské německé radnici. Kluziště se také stalo oblíbeným dostaveníčkem mládeže a v neděli se zde bruslilo i s hudebním doprovodem. V roce 1902 pokladník na vstupném vybral celkem 2 tisíce zlatých, snad i proto brzy na to „město Olomouc počalo klubu činiti potíže s odběrem vody. Nezbylo než pro polévání a udržování ledu potřebnou vodu dáti voziti a nositi z blízkých bažin,“ píše v knize 20 let hanáckého sportu redaktor Jan Cekl.

To samozřejmě provoz notně prodražilo a časem přestal být pro kluziště únosný. Po zrušení povinného členství cyklistů navíc přišel klub o další důležitý příjem. Výsledkem byl zánik sportoviště v roce 1910. Německý velodrom ho ze stejných důvodů přežil jen o chvíli. 

Turnhala a na led rovnou ze sálu

Mezitím se v letech 1898 a 1899 pustili do stavby velkolepé tělocvičny turneři. Hnutí vzniklé zkraje 19. století v Prusku vycházelo z myšlenky utužování tělesné zdatnosti a po rozšíření do Olomouce v roce 1862 převzalo i úlohu posílení německé identity v dvojjazyčném městě. Tedy řekněme protiváha k českému Sokolu. Krásnou tělocvičnu postavili turneři i díky spojením s bruslařským spolkem. Budova v době svého vzniku stála za městskými hradbami na pozemcích podmáčených z okolních ramen řeky Moravy, což dobře ilustruje historická fotka čerstvě dokončené turnhaly na ostrůvku obklopeném vodou.

Bruslařům bylo vyhrazené přízemí, ve kterém měli sál se šatnami a zázemím, z něhož se dalo pohodlně vstoupit na venkovní kluziště. Turneři měli své prostory v dalších patrech. Celá stavba byla nepřehlédnutelná nejen pro svůj účel, ale také architektonickou krásu s množstvím zdobných prvků. O ty však přišla při dalších úpravách ve 20. a 30. letech 20. století.

Když přišel hokej

Na samém sklonku léta roku 1912 přišel MUDr. Adolfu Kameníčkovi do Olomouce úřední dopis. C. K. Místodržitelství v Brně v něm tomuto velkému příteli sportu oznamovalo povolení zřídit „nepolitický spolek Sportovní klub Olomouc se sídlem v Olomouci“. Byl to výsledek několikaleté cesty koženého míče, kterou mu museli v metropoli Hané prokopat studenti českého gymnázia a reálky od prvních klukovských zápasů na vojenském cvičišti u Envelopy. SK Olomouc se v dalších letech stal největší sportovní organizací ve městě, ale to je zase jiný příběh, na který snad přijde čas jindy. Prvním počinem nového klubu se stalo ještě na sklonku roku 1912 zřízení českého kluziště na pronajaté louce na rozhraní silnice k Lazcům a Hejčínu. Snad bývalo někde v místech, které dnes využívají házenkářky Zory, tenisové kurty Milo nebo severní tribuna Androva stadionu. Zatímco na předchozích kluzištích se výhradně bruslilo, tady už mohli diváci poprvé spatřit lední hokej, či v té době spíše „hockey“ nebo „kanadu“, v níž zde byli na Moravě průkopníky. Vlastní fotbalové hřiště, první skutečné ve městě, si SK Olomouc brzy na to vybudoval na břehu Moravy naproti Klášternímu Hradisku.

Česnek a mecenáš Ander

Kluziště bývalo v zimě i na hřišti ČSS Olomouc, sportovní organizace vzniklé v roce 1922 odtržením nespokojenců od SK Olomouc. Původně využívalo sportoviště YMCA, celosvětového Křesťanského sdružení mladých mužů, které stávalo v sousedství řeky Moravy a dnešní Masarykovy ulice. Kvůli výstavbě dělnických domů se muselo v roce 1930 přesunout o kus dál k dnešní Šmeralově ulici a třídě 17. listopadu a časem se pro něj vžilo označení Česnek. V jednom z dělnických domů, a také na blízkém hřišti, vyrůstal mimo jiné Lubomír Novotný, budoucí hokejista ligové úrovně, který na kluziště vzpomínal v rozhovoru v roce 2020. 

To však zdaleka není úplný výčet všech míst, kde se dalo bruslit a hrát hokej. Výrazně ho obohatil svým příspěvkem počin Josefa Andera.

O tom ale zase příště. 

Napsal: Miloslav Jančík

Dne: 20. 6. 2022
Doba čtení: 5 minut

Přečtěte si také…

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Když Olomouc spatřila hokej: turnaj v Praze

Sotva se v SK Olomouc vytvořilo hokejové mužstvo, přervala dějiny první světová válka a mladíci, kteří se s radostí proháněli na bruslích za pukem, museli vyměnit hokejky za pušky. Přesto se podařilo v olomouckém klubu za cenu velkého úsilí udržet sportovní činnost...

číst více
Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Když Olomouc spatřila hokej: František Hoplíček

Úspěšný malíř, sportovec, olympionik a milovník rodné Hané. Když se zabýváme začátky hokeje v Olomouci, nelze vynechat, a především vyzdvihnout Františka Hoplíčka. Dokázal uspět ve dvou rozdílných oborech – výraznou stopu zanechal ve sportu, přitom pro mnohé byl...

číst více
Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Když Olomouc poprvé spatřila hokej

Kdy a kde se v Olomouci objevil hokej? A kdo byli první rytíři s bruslemi, kteří na ledě zkřížili hole? Tehdy jsme byli ještě součástí Rakousko-Uherska a na Moravu pronikal nový sport jen pomalu a s obtížemi. Zatímco leckde jinde šlo o začátky pozvolné a nejprve se...

číst více